Výpověď

26. srpna 2018 v 23:18 | Kate
V červnu jsem nastoupila do nové práce, kterou mi dohodil můj dlouholetý kamarád, je to práce v oboru kterému se věnuji přes 10 let, takže jsem si od toho slibovala mnoho, hlavně práci ve známém kolektivu a hlavně, že budu dělat něco co mě baví a snad i umím. Jenže, jsem se trošku spletla ...bohužel. Zaučovala mne slečna,která toto místo opouštěla a prý šla za lepším, tehdy jsem si říkala, proč je slečna pořád tak naštvaná ( mírně řečeno) a proč mi za těch pár týdnů říká jen pár věcí o vedení účetnictví a nic jiného. Ta slečna na mém místě vydržela 3 roky a doteď nechápu jak ,ale zase chápu proč byla furt naštvaná. Místo jako asistentka v reklamce,to zní dobře, prachy nic moc,ale což, to není až zas tak důležité , důležitá je práce a teď to hlavní, náplň práce - fakturace. Jenže, když máte 1-2 faktury denně ,je to sakra málo práce ,občas tedy nějaký " štěk" v podobě manuální práce,ale fakt minimálně. Někomu by se možná líbilo sedět celý den na pc a číst si seznam,nebo projet fb, ig a další socky. Mě teda jako moc ne, předtím jsem pracovala manuálně celý den,takže toto mi přišlo opravdu zvláštní, obzvlášť na konci měsíce kdy přišla naše šéfova a začala nám vyčítat, že máme málo vyfakturovano, hlavně mě. Mě? Ano. Kámošovi hlavnímu vedoucímu grafikovi,který je tam už X let ne. Padlé na hlavu? Taky si myslím. Tak jsem si tam takhle odsedela 2 a půl měsíce, ve 33 stupních každý den, s občas naštvaným kolegou. Fakt práce snů, už jsem si i začala hledat práci jinou,ale před 14 ti dny se něco změnilo,práce přibylo ,takže jsem konečně mohla začít makat i já, do té doby mě kolega k ničemu nepustil. Moc jsem si ti užívala a poslední týden, týden před konce 3 měsíční zkušební lhůty se mi práce tak začala dařit a bavit mě,že jsem se rozhodla,že zůstanu. Kdyby nebylo toho posledního týdne,tak neřeknu ani slovo tomu co se pak stalo, ale poslední zkušební den si mě zavolala šéfova k sobě, moc neotálela a dala mi na stůl VÝPOVĚĎ. Bylo to po posledním dni náročného týdne, takže jsem byla tak otupela,že mě to ani nezaskocilo, možná bych to i podepsala, ale něco ve mě se probralo a já ji řekla všechno narovinu,už mi to bylo jedno a najednou jsem viděla,že moje nadřízená konečně pochopila,že vše nemusí být jak se zdá a když si dvě ženy nesednou osobně, neznamená to hned,že je někdo špatný. Výpověď nakonec stáhla a já ani nevím jestli jsem šťastná za to gesto, nebo za to jak jsem se dokázala obhájit. Jedno vím určitě, jsem na sebe neskutečně pyšná, protože moje hlavní moto je " upřímnost nade vše" a za tím si budu stát vždy, ať to dopadne jak chce. Teď jsem na zasloužené dovolené u moře a je tu zima ❄ Ale jak se říká všechno zlé je pro něco dobré. :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama