Nenávist

30. listopadu 2016 v 0:06 | Kate
Slovo holocaust se asi mnohým vyjeví jako utrpení, někomu také jako pojem o kterém neví zhola nic, momentálně čtu mnoho knih o této tématice a skutečnost, která ke mně přechází, je povětšinou drtivá. Neumím si ani představit že bych v té době žila, příběhy které čtu jsou většinou z ghetto Terezín. Nepřála bych to ani největšímu nepříteli... Hlad,zima,štěnice, blechy, tyfus a další nemoci. Lide nastrkani na kavalce,bez soukromí,bez rodiny ,bez přátel. Co si urves, je tvoje. A to byl Terezín jen přestupní stanice... Do plynu, většinou. I zde však byl život,pod zástěrkou SS pro červený kříž jako iluze, lidé pracovali,vzdělávali se, hráli divadlo, chodili do kavárny ( na 1 povolenou hodinu) a také uzavírali přátelství a vztahy. Byl to život bez života. Myslet na minulost bylo v tom místě sebevražda. Žít že dne na den. Urvat si trochu jídla navíc. Vyvarovat se nemocí. Prostě přežít. ... Co si my umíme o tomto životě představit? Nic! ... Dnes je na denním pořádku workoholismus, sobeckost, materiální a konzumní svět. Světě mysli trochu na sebe. S láskou Kate
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobárka Hrobárka | Web | 30. listopadu 2016 v 0:59 | Reagovat

Ľudstvo poletuje z extrému do extrému :-| Bodaj by našlo rovnováhu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama