Nemocnice

24. července 2016 v 0:05 | Kate
Otevřu oči a vidím světlo, zaostřím na bílou peřinu a pomalu mi dochází, že jsem v nemocnici, v ruce mám zavedenou kanilu která se kolem mě proplétá jako had, vede k pytlíku s kapačkou která je prázdná a hlavou mi proletí myšlenka, že jsem v tomhle hotelu strávila noc. Pomalu se mi probouzí mozek a začínám si vzpomínat co se včera večer stalo. Šla jsem s kamarády na vesnický punkový koncert který byl pod širým nebem, všude plno známých, plno tlachání,vlastně mě to tam ani moc nebavilo,takže jsem chodila sem tam,dokonce jsem se dostala do VIP zóny s jídlem a pitím zadarmo,říkala jsem si jaké mám štěstí,že to nakonec nebude špatný večer, ale opak byl pravdou. VIP zónu jsem opustila a už se tam nevrátila, bohužel. Potom se to rozjelo,kamarádi, víno, panáky,prostě kalba...ani nevím jak,ale sedla jsem si k dvoum neznámým klukům a dali jsme se do řeči, ten jeden má autoservis v místě kde jsem dřív bydlela takže společné téma bylo jasné, potom už si vlastně nic nepamatuju... Rozhlížím se po pokoji a nejsem v něm sama,je tu mladá slečna a stará paní, se slečnou se dáváme do řeči, je tu proto,že zkolabovala v práci, chudák pomyslím si,takovou práci ji nezavidim. Ptám se kde vůbec jsem,prý na interně... ten obor mi nic neříká, hlavně,že to není chirurgie. Právě přišla sestra tak se jí ptám zda můžu na wc,prý musím počkat až odebere krev staré paní vedle mě a pak mi odpojí hadičku,tak čekám a hledám mobil,první nejdůležitější věc,ostatní je tak nějak jedno. Super,mobil mám, funguje a je nabitej,zázrak! Komu ale zavolat? No budu muset zavolat tátovi,bůh ví kdy mě pustí a Radek,můj syn se dneska vrací z tábora a někdo ho musí vyzvednout,vytočím číslo a cítím jak se mi derou slzy do očí. Tati? Prosimtě já jsem v nemocnici a potřebuju vyzvednout. Ani se neptal,prostě řekl jen přijedu...Je to ten nejlepší táta na světě, ví že jsem hodná, ale občas mám v životě prostě smůlu. Konečně me sestra odpojila a můžu vstát, docela to jde,na sobě mám nemocničního motýlka, takovou sexy košilku pro důchodce,ale moc sexy si nepřipadám,spíš naopak. Zalehnu zpět do bílé postele a koukám na hodiny,ten čas se příšerně vleče, už aby bylo 11 hodin,to můžu odejít. Přijde paní doktorka a říká, že si mě poslechne,v noci jsem prý špatně dýchala,zadržím dech a ani nedutám,prý je to dobré, ale měla bych se šetřit, v tom s ní souhlasím. Blíží se 11 hodina,nervózně přešlapuju u dveří a nemůžu se dočkat kdy odjedu domu,do bezpečí z kterého ted dlouho,možná navždy nevytáhnu paty. Sestra mi přinese ještě zprávu v obálce, prý ji mám odnést svému lékaři. Sednu si na postel a otevřu obálku abych se dozvěděla co mi vlastně je,nebo bylo. Amfetamin,tedy stopy amfetaminu,první věta která me praští do očí, to snad né,mě někdo dal drogy do pití, nemůžu tomu uvěřit, co to je za lidi,že udělají něco tak odporného, chce se mi brečet,ale nesmím,za chvíli je tady táta a nesmí mě takhle vidět. Schovám obálku do kabelky a čekám a je mi zle,zle z lidí co jsou svině.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama